Všem velké díky.
V Rudici se koná plno různých akcí. Některé mají kořeny již v minulosti (jak se dnes s oblibou říká "za komunistů"), jako je Pálení čarodějnic, Oslavy osvobození nebo pravidelná mistrovská fotbalová utkání, která zaměstnávají celý tým organizovaných lidí. Každý má již přidělen svůj úkol, a na něj se celý rok připravuje. Dále zde bylo pořádáno plno akcí novodobých, některé se chytily, jiné upadly, a některé se přetransformovaly k obrazu pořadatelů. Jednou z těch novodobých nepřetransformovaných akcí je Pochod pohádkovým lesem.
Tam se osoby a obsazení mění a zůstávají pouze ti, co tu posádku naverbují. Vstupní kapitál většinou z vlastních prostředků. Nežádáme obec, nežádáme sponzory, protože pevně fungující složky již mají vybráno. Finance dokážeme doložit. To jen pro informaci těch, co šíří zprávy, že se někdo obohacuje, nemá IČO organizace atd. Nevytváříme zisk.
Konání letošního pohádkového lesa bylo ohroženo jednak kalamitou, která trochu zdemolovala les. Potom padajícími stromy, co měly od kalamity potrhané kořeny. Zničené cesty od strojů, co odklízely kalamitu. Na všechno jsme měli písemné povolení ze ŠLP Křtiny. A po akci jsme celou cestu (cca 3 km 2-5m na každou stranu od cesty) i Větrný mlýn uklidili od odpadků. Nedostatek času v této krizové době také nepřispěl k pečlivější přípravě akce, za což se omlouváme. Ovšem to, že se pohádkový les dostal do povědomí právě těch, co se na akci pravidelně podílí, byl ten správný vítr do plachet, který rozhýbal celým škunerem s posádkou se 49 námořníky na palubě, a tento škuner i přes rozbouřené moře, nedostatek potravy a téměř bez financí dojel do přístavu, proplul mezi korály a neztroskotal. Všem členům posádky za to patří velké díky.
Členové posádky - jsou zde řazeni náhodně, bez hodností. Na moři je však potřeba makat a na těch postech nezáleží. A tito námořníci jsou obětaví a umí vzít na palubě za práci. Nejsou to žádní piráti olupující lidi, ale šikulky. Mezi členy posádky je uveden i strašný čaroděj (Jan Nečas). Když jsem viděl jeho zastavení v pohádkovém lese (všechno v jeho sponzorské režii), měl jsem pocit, že se horní Jednota přestěhovala ke hřbitovu. Za jeho sponzorství od nás alespoň toto: VELKÝ DÍK! Dalším podobným a vítaným sponzorem byl COOP Boskovice (dříve Jednota).
Anička Kuncová, Barbora Baláková, Božena Nejezchlebová, Erička a Ivetka Konečné, Jan Nečas, Jiří Nejezchleb, Josef Šenkýř, Kamila Šíblová, Klárka Martinásková, Veronika Kubíková, Lenka Klaibová, Libuše Nejezchlebová, Marcela Buchtová, Veronika Miháliková, Milan Zouhar, Miroslav Šenkýř, Natálka Buchtová, Robert Pokladník, Roman Hrazdíra, Roman Kubík, Terezka Trojáčková, Tomáš Kunc, Vítek Musil, Vladimíři Buchtové st. a ml., Zdenička Klinkovská, Jaroslav Kunc, Vítek Tatar, Ivoš Konečný, Eduard Šebela, Jana Stará, Jana Ušelová, Ludmila Ševčíková, Milan Kocman, Miroslav Ušel, Pavel Ševčík, Pavlína Králíčková, Radka Pernicová, Tibor Csurgai, Čechman, Luboš Kuchař, Lukáš Sehnal, Václav Šebek, kamarádi Natálky Buchtové a kamarádi Veroniky Kubíkové.
Podrobné funkce na této lodi mohou být popsány na internetu, pokud o to bude zájem. Bude to taková šablona pro budoucí následovníky. A takových šablon by mělo být více. Je pravda, že originalita je dobrá, ale ne každý to umí a ne každému se to povede. A jak to znáte z dětství, se šablonkou se dá nakreslit i pravidelný kruh.
Takže příštím rokem opět zvedneme kotvy, napneme plachty a protáhneme kýl tomu našemu starýmu škuneru.
Jiří Nejezchleb